Nezasažená osoba vždy předává další generaci normální kopii genu, kdežto osoba zasažená HCH může předat jak normální, tak abnormální gen, a to s pravděpodobností 50 : 50 (v případě, že je heterozygotním nositelem genu HCH). Tedy, pokud jeden z rodičů je nositelem genu HCH, dítě zdědí normální gen od nezasaženého rodiče a ponese 50 % riziko, že od zasaženého rodiče zdědí gen abnormální. 

Ne, toto není možné. Aby se u člověka rozvinula nemoc, musí se narodit s abnormálním genem.

Bezpodmínečně ne. Riziko zasažení je 50 % pro každé dítě rodiče, který je nositelem genu HCH.

Celkové riziko zdědění genu HCH je vždy 50 % pro každé dítě (pokud je zasažen pouze jeden z rodičů a je nositelem pouze jedné abnormální kopie genu). To neznamená, že polovina dětí v rodině zdědí gen HCH. Například v rodině se třemi dětmi je možné, že abnormální gen zdědí jedno, dvě nebo všechny tři děti, nebo mohou všechny tři zdědit pouze normální gen. 

Toto je pouhá náhoda. HCH může zasáhnout stejně muže jak ženy.

To znamená, že buď Vaše matka, Váš otec nebo jeden z Vašich prarodičů je nositelem genu HCH, bez ohledu na to, zda se u něho/ní objevily symptomy nebo ne. Pokud je jeden z Vašich rodičů zasažený, Vaše riziko dědictví genu HCH je 50 %. Pokud je zasažen prarodič a není známo, zda Váš rodič je nositelem genu HCH, potom Vaše riziko dědictví je statisticky vzato 25 %. 

Podle definice nositel genu není nemocí zasažený, dokud nezačne vykazovat příznaky.

U osob, které zdědí abnormální gen HCH, se může nemoc rozvinout, závisí to na počtu CAG repeticí, ačkoliv obvykle ne dříve, než ve středním věku. Mohou předat zmutovaný gen svým dětem. Nicméně, jak je popsáno výše, jejich děti mají 50 % šanci, že zdědí buď abnormální nebo normální kopii genu. 

Každé dítě rodiče, který je nositelem genu HCH, nese 50 % riziko, že zdědí abnormální gen. Pokud Vy sám/a nesete riziko 50 % dědičnosti a rozhodl/a jste se nepodstoupit genetický test, Vaše dítě ponese statisticky vzato 25 % riziko.

Pokud člověk nezdědí gen HCH, nemoc u něho nepropukne a nepředá HCH další generaci. Gen HCH nemůže přeskočit generaci, ale příznaky mohou. Tato situace může nastat, pokud nositel genu zemře předtím, než se symptomy objeví, tudíž bude obtížnější stanovit rodinnou anamnézu.

Ano, riziko dědictví genu HCH je 50 % při narození. Poté, co prožijete střední věk, pravděpodobnost rozvinutí HCH se, jak stárnete, snižuje. Pokud dosáhnete věku 60-ti let bez jakýchkoliv symptomů, Vaše riziko rozvinutí HCH bude nižší.

Některé rodiny mají průměrný věk nástupu nemoci vyšší než jiné. Činitelé, kteří určují věk v době nástupu nemoci, jsou složití a v současné době jsou předmětem výzkumu. Mezi počtem repeticí trinukleotidu a věkem nástupu je nepřímo úměrný vztah. To znamená, že, obecně vzato, čím vyšší počet CAG repeticí, tím dřívější nástup symptomů. Nicméně počet CAG repeticí není jediným faktorem, který má vliv na věk nástupu nemoci. Tento vztah je zřejmě ovlivněn jinými geny (zvanými genetické modifikátory). Roli mohou hrát také faktory týkající se prostředí.

Všeobecně vzato, symptomy HCH se objevují, pokud je repetice trinukleotidu větší než 40 opakování. Jednotlivci se střední délkou CAG repeticí (36 – 39 opakování) mohou být zasaženi ve velmi pozdním věku nebo nemusí nikdy vykazovat žádné symptomy. Na druhé straně, větší zmnožení CAG je typicky spjaté s dřívějším nástupem nemoci (před 20. rokem života), což je vidět v případech juvenilní formy HCH.  Rozpětí četnosti repetic je velmi široké, ale pacienti, u kterých nemoc nastoupí před 10. rokem života (infantilní forma HCH) často mají více než 80 CAG repeticí.

V 75 % případů juvenilní formy HCH je mutace děděna od otce a ve 25 % od matky. Pokud má gen více než 29 CAG opakování, může přenosem genu na další generaci vzrůstat počet opakování, ale to je velmi vzácné. Pokud má gen počet CAG opakování takový, který způsobuje nemoc (36 a více), počet opakování při přenosu z generace na generaci snadněji narůstá. Pokud je CAG repetice zděděna od otce, počet opakování spíše vzroste, než se sníží. Další zvýšení počtu repetic vede k dřívějšímu nástupu symptomů. Vzhledem k tomu, že toto se častěji stává v případech, kdy rodičem zasaženým HCH je otec, většina případů juvenilní formy HCH je zděděna od otce.  

Juvenilní forma je vzácná. Pokud je zasažen muž, neznamená to, že jeho děti musí mít nezbytně juvenilní formu HCH.  

Ano, ale je to velmi vzácné. „Nová“ mutace HCH odpovídá situaci, kdy se HCH objeví v rodině, kde se dříve nevyskytovala. To znamená, že se objevila nová, spontánní mutace, která nebyla zděděna od ani jednoho rodiče. V některých případech, kdy počet repeticí trinukleotidu u zdravého člověka vykazuje hraniční hodnoty (35 – 39 repeticí), může během produkce spermií dojít k nárůstu počtu CAG repeticí, což vede k zasaženému potomkovi.  

Toto je extrémě vzácná situace. Pokud jsou oba Vaši rodiče nositeli abnormální kopie genu, Vaše riziko, že zdědíte gen HCH, vzrůstá na 75 %. Ponesete 25 % riziko, že budete homozygotní, tedy zdědíte 2 abnormální kopie genu. Homozygotní jedinci zpravidla nemají dřívější nástup symptomů, ale nemoc může mít rychlejší průběh. 

Ano, bylo popsáno několik HCH-podobných onemocnění, ačkoliv geny zodpovědné za tyto poruchy jsou jiné než ten, který způsobuje HCH. Navíc povaha těchto onemocnění a jejich příznaky jsou mírně odlišné.