Ano, ale měl/a byste to udělat způsobem, který odpovídá jejich věku, a volit taková slova, kterým dítě bude rozumět. Děti potřebují slyšet o HCH od svých rodičů a ne od někoho dalšího. Jinak si mohou myslet, že chování zasaženého rodiče je následkem alkoholismu nebo užívání drog, nebo, že je ten rodič nemá rád. 

Zpravidla je důležité říci dětem o HCH, pokud nějaká osoba v rodině trpí symptomy. To ochrání děti od vytváření mylných domněnek o chování této osoby.

Obvykle je minimálním doporučeným věkem 18 let, jelikož se předpokládá, že v tomto věku je osoba natolik dospělá, že se vyrovná s vědomím, že je nositelem genu HCH. Nicméně, ve výjimečných případech, může být rozumné provést genetický test u dětí, například pokud vykazují příznaky juvenilní HCH, nebo u těhotných žen mladších 18 let.

V tomto případě byste měli zvážit návštěvu genetické poradny před tím, než založíte rodinu. Váš manžel může podstoupit genetický test, aby se dozvěděl, zda je nositelem genu HCH. Pokud nenese zmutovaný gen, pak Vaše děti nemoc nezdědí. Pokud nese gen HCH, potom každé z Vašich dětí bude v 50 % riziku, že gen HCH zdědí. 

Zda mít či nemít děti navzdory riziku HCH  je osobní rozhodnutí, které můžete udělat pouze Vy a Váš partner/partnerka. Doporučujeme, abyste toto rozhodnutí učinili po poradě s genetickým odborníkem. V některých zemích momentálně existují genetické postupy, které minimalizují riziko. Můžete také zvážit skutečnost, že až Vaše děti vyrostou, může již existovat léčba HCH.

V současné době dostupné genetické techniky umožňují testování nenarozených dětí, znám jako prenatální (před narozením) diagnostika. Nicméně testování nenarozených dětí vyžaduje splnění některých lékařských a právních kritérií, které se v jednotlivých státech liší.

Existují dva klasické způsoby prenatální diagnostiky. Amniocentéza (též zvaná test plodové vody) je postup, při kterém je obvykle po 14. týdnu těhotenství jehlou odebrána plodová voda obsahující buňky nenarozeného dítěte. Odběr vzorku z klku vnějšího obalu plodu (placenty) může být proveden dříve (mezi 9. a 12. týdnem těhotenství), ale je větším rizikem pro nenarozené dítě.

Ano. „Vylučovací test“ porovnává genetický vzorec nenarozeného dítěte s genetickým vzorcem prarodičů.

Ano, preimplantační genetická diagnostika (PGD), též známá jako screening embrya, je moderní diagnostická metoda kombinovaná s umělým oplodněním (IVF). Embrya jsou před implantací vyšetřena. Při použití této techniky jsou do dělohy implantována pouze embrya, která nesou normální kopii genu. PGD tedy umožňuje párům početí dítěte, které nebude zasaženo HCH, bez ohledu na to, zda muž nebo žena je nositelem genu HCH. Nicméně PGD je v některých zemích zakázáno zákonem z důvodu ochrany embrya.